Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků - ZŠ PŘEROV, TRÁVNÍK 27
 

PŘÍLOHA 2.           Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

 

Tato pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Základní školy Přerov, Trávník 27 jsou součástí Školního řádu, jsou zpracována na základě platných právních norem a vstupují v platnost dnem 1. 9. 2014. V zájmu jasné a objektivní klasifikace stanovují pravidla hodnocení žáků, při čemž vychází ze základní zákonné normy pro tuto činnost:

a)     § 51 – 56 zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů

b)    § 14 – 23, vyhláška MŠMT ČR č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky

 

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků obsahují tyto body:

 

  1. Zásady klasifikace
  2. Stupně hodnocení a klasifikace
  3. Kritéria pro hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

4.     Kritéria pro hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

  1. Kritéria pro hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření.

6.     Kritéria pro hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou

  1. Výchovná opatření
  2. Celkový prospěch žáka 1. – 9. ročníku

9.     Celkové hodnocení žáka

10.  Opravné a komisionální zkoušky

  1. Hodnocení při střídavé péči

12.  Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

  1. Klasifikace žáka

14.  Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

15.  Hodnocení žáků nadaných a mimořádně nadaných

  1. Slovní hodnocení žáků
  2. Způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky

18.  Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka:

19.  Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (§ 14 odst. 1, pís. b) vyhláška č.48)

 

1. Zásady klasifikace

 

Při hodnocení a klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči žákovi.

Hodnocení průběhu a výsledky vzdělávání a chování žáků jsou jednoznačná, srozumitelná, srovnatelná se stanovenými pravidly, věcná a všestranná.

Při celkové klasifikaci přihlíží učitel k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl v průběhu klasifikačního období zakolísat v učebních výkonech pro určitou indispozici.

Pro potřeby klasifikace se předměty dělí do tří skupin:

a)     předměty s převahou teoretického zaměření

b)    předměty s převahou výchovného působení

c)     předměty s převahou praktického zaměření

2. Stupně hodnocení a klasifikace

 

Prospěch žáka v předmětech výuky je klasifikován těmito stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný

 

 

3. Kritéria pro hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

 

Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné předměty a matematika.

 

Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření se v souladu s požadavky očekávaných výstupů hodnotí:

- ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí

a vztahů,

kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,

- schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,

při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,

- kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,

- aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,

- přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu,

- kvalita výsledků činností,

- osvojení účinných metod samostatného studia.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

1. a 2. ročník

 

Stupeň 1 – výborný

 

Žák ovládá požadované poznatky a fakta uceleně.

Umí srozumitelně odpovědět na otázku.

Dokáže přesně provádět praktické činnosti dle pokynů učitele.

Aktivně se zapojuje do výuky, spolupracuje ve skupině, respektuje pokyny učitele.

Projevuje se samostatně a tvořivě.

Má estetický a přesný grafický projev.

Plní aktivně a svědomitě všechny úkoly a povinnosti.

Má vždy v pořádku všechny věci do výuky.

Projevuje zájem o výuku i nad rámec stanovených úkolů.

Udrží pozornost v průběhu dané činnosti.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

 

Žák ovládá požadované poznatky téměř přesně a úplně.

Dokáže odpovědět na otázky za menší pomoci učitele.

Zapojuje se do výuky, spolupracuje ve skupině.

Je tvořivý, ve svém ústním a písemném projevu se dopouští jen menších chyb.

Grafický projev je estetický, s menšími nepřesnostmi.

Připravuje se na výuku a plní zadané úkoly, má zájem o výuku.

Většinou má v pořádku všechny věci do výuky.

Většinou udrží pozornost v průběhu dané činnosti.

 

Stupeň 3 – dobrý

 

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poznatků mezery.

Při provádění praktických činností potřebuje pomoc učitele.

Dopouští se chyb při samostatné práci, obtížně spolupracuje ve skupině, je spíše pasivní.

Jeho grafický projev je méně estetický, v písemném projevu se dopouští častých chyb.

Projevuje menší zájem o výuku, potřebuje časté povzbuzování učitelem a kontrolu.

Často nemá v pořádku věci do výuky.

Pozornost udrží v průběhu dané činnosti jen zřídka.

 

Stupeň 4 – dostatečný

 

Žák má podstatné mezery v úplnosti a přesnosti poznatků.

Při provádění praktických činností chybuje i přes podporu a pomoc učitele.

Téměř není schopen samostatné práce, skupinové práce se účastní pouze pasivně.

Jeho grafický projev není estetický, dopouští se závažných chyb.

O výuku téměř neprojevuje zájem.

Velmi často má v nepořádku věci do výuky.

Pozornost udrží jen krátkodobě.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

 

Žák si nové poznatky není schopen osvojit ani za pomoci a podpory učitele.

O výuku neprojevuje zájem.

Není schopen samostatné práce.

Práce ve skupině se neúčastní, často při ní vyrušuje.

Jeho grafický projev je nesrozumitelný a neestetický.

Nemá v pořádku věci do výuky.

Nedokáže udržet pozornost ani krátkodobě.

 

3. – 5. ročník

 

Stupeň 1 – výborný

 

Žák ovládá požadované poznatky a fakta uceleně.

Dokáže přesně, samostatně a pohotově provádět zadané činnosti.

Aktivně se zapojuje do výuky, dokáže spolupracovat ve skupině.

Projevuje se tvořivě.

Plní aktivně a svědomitě všechny úkoly a povinnosti.

Má vždy v pořádku všechny věci do výuky.

Projevuje zájem o výuku i nad rámec stanovených úkolů.

Dbá na estetickou úpravu písemností

 

Stupeň 2 – chvalitebný

 

Žák ovládá požadované poznatky téměř přesně a úplně.

Dokáže přesně a samostatně provádět zadané činnosti.

Vyjadřuje se za menší pomoci učitele.

Zapojuje se do výuky, dokáže spolupracovat ve skupině.

Je tvořivý, ve svém ústním písemném projevu se dopouští jen menších chyb.

Připravuje se na výuku a plní zadané úkoly.

Většinou má v pořádku všechny věci do výuky.

 

 

Stupeň 3 – dobrý

 

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti poznatků mezery.

Při provádění zadaných činností potřebuje pomoc učitele a více času.

Dopouští se chyb při samostatné práci, obtížně spolupracuje ve skupině, je spíše pasivní.

Jeho grafický projev je méně estetický, v písemném projevu se dopouští častých chyb.

Projevuje menší zájem o výuku, potřebuje časté povzbuzování učitelem a kontrolu.

Často nemá v pořádku věci do výuky.

 

Stupeň 4 – dostatečný

 

Žák má podstatné mezery v úplnosti a přesnosti poznatků.

Při provádění zadaných činností chybuje i přes podporu a pomoc učitele.

Téměř není schopen samostatné práce, skupinové práce se účastní pouze pasivně.

Jeho grafický projev není estetický, dopouští se závažných chyb.

O výuku téměř neprojevuje zájem.

Velmi často má v nepořádku věci do výuky.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

 

Žák si nové poznatky není schopen osvojit ani za pomoci a podpory učitele.

O výuku neprojevuje zájem.

Není schopen samostatné práce.

Práce ve skupině se neúčastní, často při ní vyrušuje.

Jeho grafický projev je nesrozumitelný a neestetický.

Nemá v pořádku věci do výuky.

 

6. – 9. ročníku

 

Stupeň 1 – výborný

 

Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů vzdělávání s výrazným podílem samostatné práce.

Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost.

Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně a přesně, chápe vztahy mezi nimi a smysluplně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

Vhodně reaguje na pokyny učitele.

Jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný.

Úprava písemností je estetická.

Účinně se zapojuje do diskuze.

Je schopen samostatně studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Uvědoměle a aktivně pracuje v týmu, jeho působení je velmi přínosné.

Je schopen pomoci spolužákovi.

Ve skupinové práci je většinou v roli organizátora či řešitele.

Je téměř vždy schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

 

Žák dosahuje konkretizovaných výstupů, klíčových kompetencí a cílů vzdělávání s menší pomocí učitele.

Pravidelně projevuje schopnost samostatně pracovat.

Myslí logicky správně.

Ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi a s menšími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

Reaguje na pokyny učitele, dotazuje se na problémy.

Většinou samostatně vyřeší problém.

V rámci výuky projevuje zájem o předmět.

Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, úprava písemností je s malými výhradami.

Kvalita výsledků je zpravidla bez podstatných nedostatků.

Zapojuje se do diskuze.

Je schopen s menší pomocí studovat vhodné texty, řešit problémy a obhajovat svá rozhodnutí.

Aktivně pracuje pro tým, jeho působení je přínosné.

Je většinou schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

 

Stupeň 3 – dobrý

 

Žák dosahuje stanovených výstupů s výraznou pomocí učitele.

Schopnost samostatně pracovat projevuje jen částečně.

Žák se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností dopouští chyb.

Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele.

Má mezery v ucelenosti, úplnosti a přesnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí.

S většími chybami propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

Obsahová úroveň písemných prací je neúplná a drobnými chybami.

Úprava písemností je méně estetická.

Na pokyny učitele reaguje pozdě.

Potřebuje pomoc při řešení problémů, ve skupině čeká na výsledky ostatních.

Málo komunikuje, pouze občas projeví zájem o předmět.

Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat.

Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby.

Částečně se zapojuje do diskuze.

Je schopen pracovat podle návodu učitele.

V týmu pracuje ne příliš aktivně, jeho působení je přínosné v menší míře.

Je schopen sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků.

 

Stupeň 4 – dostatečný

 

Žák dosahuje i přes výraznou pomoc učitele jen některých stanovených výstupů.

Schopnost samostatně pracovat projevuje výjimečně.

U žáka se v uplatňování osvojených poznatků a dovedností vyskytují závažné chyby.

Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný.

Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Chybně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

Obsahová úroveň jeho prací je neúplná a s chybami.

Úprava písemností je slabá.

Na pokyny učitele nereaguje, musí být pravidelně vyzýván k práci.

Do práce skupiny se nezapojuje.

Předmět ho obsahově nezajímá.

V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé.

Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti, málo se zapojuje do diskuze.

Závažné chyby dovede žák za pomoci učitele opravit.

Při samostatné práci má velké těžkosti.

Práci v týmu pouze sleduje bez aktivní účasti.

Sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků je schopen málokdy.

 

 

 

Stupeň 5 – nedostatečný

 

Žák nedosahuje prakticky žádných stanovených výstupů a to i přes maximální pomoc a snahu učitele.

Schopnost samostatně pracovat prakticky neprojevuje.

Žák si požadované poznatky neosvojil, nesmyslně propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí.

Obsahová úroveň prací je neúplná a se závažnými chybami.

Úprava písemností je nepřehledná.

Neprojevuje samostatnost v myšlení.

V ústním a písemném projevu má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.

Nezapojuje se do diskuze.

Chyby nedovede opravit ani za pomoci učitele

Svou činností narušuje spolupráci.

Pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné.

Správného sebehodnocení a hodnocení ostatních žáků není schopen.

 

 

4. Kritéria pro hodnocení ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

 

Převahu výchovného zaměření mají: výtvarná výchova, hudební výchova, tělesná výchova.

 

Žák se při částečném uvolnění nebo úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

 

Při klasifikaci v předmětech s převahou výchovného zaměření se v souladu s očekávanými výstupy hodnotí:

- stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,

- osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace,

- poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti,

- kvalita projevu,

- vztah žáka k činnostem a zájem o ně,

- estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní společnosti,

- tělesná zdatnost, výkonnost a péče o vlastní zdraví s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 – výborný

 

Žák se pravidelně a zodpovědně připravuje na výuku.

Žák je v činnostech velmi aktivní.

Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí.

Jeho projev je v rámci jeho možností esteticky působivý, originální, procítěný a přesný.

Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Velmi aktivně se zajímá o předmět.

 

Stupeň 2 – chvalitebný

 

Žák je většinou připraven do výuky.

Žák je v činnostech aktivní a převážně samostatný.

Využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí.

Jeho projev je v rámci jeho možností esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky.

Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky.

Aktivně se zajímá o předmět.

 

Stupeň 3 – dobrý

 

Žák není vždy řádně připraven do výuky.

Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový.

Nevyužívá dostatečně své schopnosti.

Jeho projev je i v rámci jeho možností málo působivý, dopouští se v něm chyb.

Jeho vědomosti a dovednosti mají mezery a při aplikaci dovedností a vědomostí potřebuje pomoc učitele.

Projevuje malý zájem o předmět.

 

Stupeň 4 – dostatečný

 

Žák je zřídka připraven do výuky.

Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý.

Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé.

Úkoly řeší s častými chybami.

Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele.

Neprojevuje téměř žádný zájem o předmět.

 

Stupeň 5 – nedostatečný

 

Žák nebývá připraven do výuky.

Žák je v činnostech pasivní.

Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý.

Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu.

Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedokáže aplikovat.

Neprojevuje zájem o práci a předmět.

 

 

5. Kritéria pro hodnocení ve vyučovacím předmětu s převahou praktického zaměření.

 

Převahu praktického zaměření má předmět pracovní činnosti.

 

Při klasifikaci v tomto předmětu s převahou praktického zaměření v souladu s požadavky očekávaných výstupů se hodnotí:

- vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem,

- osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce,

- využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,

- aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech,

- kvalita výsledků činností,

- organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,

- dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí,

- hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci,

- obsluha a údržba laboratorních zařízení a pomůcek, nástrojů, nářadí a měřidel.

 

Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle těchto kritérií:

 

Stupeň 1 (výborný)

 

Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.

Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti a návyky.

Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce; dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažnějších nedostatků.

Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku.

Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí.

Hospodárně využívá suroviny, materiál, energii.

Vzorně obsluhuje a udržuje laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla.

Aktivně překonává vyskytující se překážky.

 

Stupeň 2 (chvalitebný)

 

Žák projevuje kladný vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.

Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby.

Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky.

Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku.

Uvědoměle udržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí.

Při hospodárném využívání surovin, materiálů a energie se dopouští malých chyb.

Laboratorní zařízení a pomůcky, nástroje, nářadí a měřidla obsluhuje a udržuje s drobnými nedostatky.

Překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele.

 

Stupeň 3 (dobrý)

 

Žák projevuje vztah k práci, k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem s menšími výkyvy.

Za pomocí učitele uplatňuje získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele.

Výsledky práce mají nedostatky.

Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku.

Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí.

Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat suroviny, materiály a energii.

K údržbě laboratorních zařízení, přístrojů, nářadí a měřidel musí být částečně podněcován.

Překážky v práci překonává jen s častou pomocí učitele.

 

Stupeň 4 (dostatečný)

 

Žák pracuje bez zájmu a vztahu k práci, k pracovnímu kolektivu a praktickým činnostem.

Získané teoretické poznatky dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele.

V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb.

Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele.

Ve výsledcích práce má závažné nedostatky.

Práci dovede organizovat za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti.

Méně dbá na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálů a energie.

V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů, nářadí a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

 

Stupeň 5 (nedostatečný)

 

Žák neprojevuje zájem o práci a vztah k ní, ani k pracovnímu kolektivu a k praktickým činnostem.

Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti.

V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky.

Nedokáže postupovat při práci ani s pomocí učitele.

Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují předepsané ukazatele.

Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti.

Neovládá předpisy o ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí.

Nevyužívá hospodárně surovin, materiálů a energie.

V obsluze a údržbě laboratorních zařízení a pomůcek, přístrojů a nářadí, nástrojů a měřidel se dopouští závažných nedostatků.

 

 

6. Kritéria pro hodnocení chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou

 

Chování žáka ve škole a na akcích pořádaných školou je na vysvědčení hodnoceno těmito stupni:

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

 

Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující:

 

Stupeň 1 - velmi dobré

 

Žák uvědoměle dodržuje pravidla společenského chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopustil izolovaně a ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby účinně napravit.

 

Stupeň 2 -  uspokojivé

 

Chování žáka je v rozporu s pravidly společenského chování a s ustanoveními školního řádu. Žák se dopustil závažného přestupků proti pravidlům společenského chování a školního řádu nebo se opakovaně dopustil méně závažných přestupků. Dopustil se poškozování nebo ničení majetku školy. Zpravidla se přes předchozí výchovné opatření (napomenutí třídního učitele, důtku třídního učitele či ředitele školy) dopustil dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 

Stupeň 3 – neuspokojivé

 

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly společenského chování. Dopustil se velmi závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, jimiž je vážně ohroženo výchovné působení a bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes předchozí výchovná opatření a snížení stupně z chování dopustil dalších přestupků.

 

Stupeň hodnocení chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují a s ostatními pedagogickými pracovníky. O stupni klasifikace rozhoduje ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování ustanovení školního řádu během aktuálního klasifikačního období.

Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka. K předchozím kázeňským opatřením se přihlíží zejména tehdy, jestliže nebyla účinná.

 

 

7. Výchovná opatření

 

Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

 

Pochvala třídního učitele

uděluje se zpravidla za stálé a přínosné aktivity pro třídu, stále výborné výsledky při studiu, úspěšnou reprezentaci třídy a školy v celoškolních a obecních akcích.

 

Pochvala ředitele školy

uděluje se zpravidla za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci.

Pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitelka školy.

 

Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do školní matriky a jsou o nich informováni zákonní zástupci.

 

Při porušení povinností stanovených školním řádem se ukládá za závažné nebo opakované provinění opatření k posílení kázně. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto výchovných opatření:

 

Napomenutí třídního učitele

je udělováno za opakované zapomínání školních pomůcek nebo za drobné, méně závažné prohřešky proti školnímu řádu a proti zásadám společenského chování. O udělení opatření informuje třídní učitel zákonné zástupce prostřednictvím EŽK a provede záznam do školní matriky.

 

Důtka třídního učitele

je udělována za závažnější prohřešky proti školnímu řádu, zejména v oblasti přípravy na vyučování, zapomínání školních pomůcek nebo za závažnější prohřešky proti společenskému chování. Uvedené opatření k posílení kázně uděluje třídní učitel. O této skutečnosti neprodleně informuje ředitelku školy, projedná vše se zákonnými zástupci, kteří následně obdrží písemné vyrozumění o této skutečnosti. Třídní učitel provede záznam do školní matriky. Na nejbližší hodnotící pedagogické radě informuje ostatní členy pedagogického sboru.

 

Důtka ředitelky školy

je udělována žákovi ředitelem školy po projednání v pedagogické radě zejména za ojedinělé nevhodné chování vůči žákům nebo zaměstnancům školy, poškození majetku školy nebo jiné ojedinělé závažné provinění proti školnímu řádu či za opakující se přestupky proti školnímu řádu a trvale negativní chování.

 

Ředitelka školy, třídní učitel nebo pracovník školského poradenského zařízení projedná prokazatelně se zákonným zástupcem udělení kázeňského opatření a ti následně obdrží písemné vyrozumění o této skutečnosti. Třídní učitel provede záznam do školní matriky.

 

Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

 

V případě neúčinnosti opatření k posílení kázně bude udělen žákovi snížený stupeň z chování, stejně jako v případě závažného provinění proti školnímu řádu.

 

 

8. Celkový prospěch žáka 1. – 9. ročníků

 

a/prospěl s vyznamenáním

není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm horším než chvalitebný, průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,5 a jeho chování je velmi dobré

 

b/ prospěl

není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný

 

c/ neprospěl

je-li v některém z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm nedostatečný nebo není-li z něho hodnocen na konci druhého pololetí

 

d/ nehodnocen

není-li možné hodnotit žáka z některého z povinných předmětů na konci prvního pololetí

 

 

9. Celkové hodnocení žáka

 

Celkový prospěch žáka zahrnuje výsledky klasifikace z povin­ných předmětů, povinně volitelných předmětů a chování, nezahrnuje klasifikaci nepovinných předmětů. Stupeň celkového prospěchu se uvádí na vysvědčení.

 

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpo­zději do dvou měsíců po ukončení pololetí. Není-li možná klasifika­ce ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí neklasifikuje.

 

Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifika­ci náhradní termín a to tak, aby klasifikace žáka mohla být pro­vedena nejpozději do 30. září následujícího školního roku. Do té doby žák navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Žák, který nemohl být klasifikován v náhradním termínu nebo byl klasifikován stupněm nedostatečný, opakuje ročník.

 

Opakování ročníku tohoto žáka může ředitel školy povolit na žádost zákonného zástupce, a to pouze ze závažných zdravotních důvodů na základě doporučujícího vyjádření odborného lékaře.

Žák může opakovat ročník pouze jednou na 1. stupni a jednou na 2. stupni ZŠ.

 

Ředitelka školy může žákovi, který po splnění povinné školní docházku, nezískal základní vzdělání, povolit na základě písemné žádosti zákonného zástupce a posouzení studijních a výchovných výsledků žáka pokračování v základním vzdělávání.

 

 

10. Opravné a komisionální zkoušky

 

Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého polo­letí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy byl s touto skutečností prokazatelně sezná­men, požádat ředitelku školy o přezkoumání výsledků hodnocení.

 

Je­-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení na příslušném krajském úřadě. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka (§52, odst.4 školský zákon). Pokud se pochybnosti o správnosti klasifikace týkají hodnocení chování nebo předmětů výchovného zaměření, posoudí ředitelka školy (je­-li vyučujícím daného předmětu ředitelka školy, krajský úřad) dodržení pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání (§ 30 odst.2, školský zákon).

 

V případě zjištění porušení těchto pravidel ředitelka školy nebo krajský úřad výsledek hodnocení změní. Nebyla-li pravidla pro hodnocení porušena, výsledek hodnocení potvrdí, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení žádosti.

 

Žáci 1.- 9. ročníků, kteří na daném stupni ZŠ dosud neopakovali ročník a kteří na konci 2. pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky, a to nejpozději do konce příslušného školního roku. Žák může skládat v jednom dni pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

 

S obsahem zkoušky je žák vždy seznámen předem. Obsah zkoušky odpovídá učivu daného období. Délka zkoušky je stanovena přiměřeně věku a individuálním potřebám žáka.

 

Komise pro komisionální přezkoušení a opravnou zkoušku je sestavována podle § 22 a 23 vyhláška č. 48.

 

Výsledek zkoušky stanoví komise hlasováním a je vyjádřen stupněm prospěchu nebo slovním hodnocením. Výsledek nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Ředitelka školy nebo předseda zkušební komise sdělí výsledek zkoušky prokazatelně žákovi a jeho zákonnému zástupci nejpozději v den konání zkoušky. O komisionálním přezkoušení i opravné zkoušce se pořizuje protokol. Zákonný zástupce žáka může být přezkoušení i opravné zkoušce přítomen v případě, že nebude nijak narušovat její průběh a žák s jeho přítomností souhlasí. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení.

 

Ze závažných důvodů může ředitelka školy stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do 9. ročníku.

 

Žák, který nevykonal opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez udání závažných důvodů nedostavil, je klasifikován stupněm nedostatečný.

 

Při hodnocení cizinců se v době tří po sobě jdoucích pololetí po zahájení docházky do školy v České republice přihlédne k dosažené úrovni znalosti českého jazyka (§15, odst.2 a 4 vyhláška č.48).

 

 

11. Hodnocení při střídavé péči

 

Pokud žák, který byl rozhodnutím soudu svěřen do střídavé výchovy rodičů, plní povinnou školní docházku střídavě ve dvou základních školách, vydává mu vysvědčení základní škola, ve které zahájil vzdělávání dříve, pokud k tomu nebyla dohodou rodičů nebo rozhodnutím soudu určena druhá škola. Při hodnocení výsledků vzdělávání žáka za pololetí školního roku zohlední škola, která bude vydávat vysvědčení, hodnocení výsledků vzdělávání žáka druhou školou.

 

 

12. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

 

Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

·         soustavným diagnostickým pozorováním žáků

·         soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování

·         různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové)

·         kontrolními písemnými pracemi

·         analýzou výsledků činnosti žáka

·         konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky PPP a SPC

  • rozhovory se žákem a zákonnými zástupci žáka

 

Žák musí být z předmětu vyzkoušen ales­poň dvakrát za každé pololetí, z toho nejméně jednou ústně.

 

Žák je zkoušen před ostatními spolužáky. Jiný způsob zkoušení není přípustný. Výjimka je možná jen na základě doporučení odborných pracovníků, a to především u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

 

Při hodnocení činnosti a dosažených výsledků žáka posuzuje učitel výkon žáka individuálně a objektivně, jeho výkon srovnává s kvalitou předchozí práce a dříve dosaženými výkony, s požadavky školního vzdělávacího programu a individuálními možnostmi a schopnostmi žáka.

Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a pouka­zuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů.

 

Při ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prak­tických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Písemný záznam do EŽK provede nejpozději na konci daného týdne.

 

Učitel sděluje zákonným zástupcům prostřednictvím EŽK všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci. Známky jsou zapisovány stupni 1, 2, 3, 4 nebo 5, popřípadě slovním popisem výsledku žáka nebo jiným způsobem, který jednoznačně a srozumitelně podává informaci o stavu žákových znalostí (počet dosažených bodů z  celku, počet chyb, percentuální úspěšnost apod.).

 

O termínu písemné zkoušky, která trvá více než 30 minut, informuje vyučující žáky v dostatečném časovém předstihu. Informuje i ostatní vyučující tak, aby v jednom dni žáci konali jen jednu zkoušku uvedeného charakteru.

 

Úvodní, pololetní a závěrečné písemné práce uchovává vyučující po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat, tedy po celý školní rok včetně období hlavních prázdnin. V případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do vykonání zkoušky nebo do konce října dalšího školního roku.

 

Písemné práce musí být předloženy žákům, kteří je vypracovali i jejich zákonným zástupcům.   Způsoby předkládání písemných prací zákonným zástupcům specifikují pravidla hodnocení v jednotlivých předmětech a vyučující o nich prokazatelně informují zákonné zástupce.

 

Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem tak, aby mohl vždy doložit správnost celkové klasifikace žáka i způsob získání známek (ústní zkoušení, písemné,...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo ukončení pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 

 

13. Klasifikace žáka

 

Žáci se klasifikují ve všech vyučovacích předmětech uvede­ných v učebním plánu příslušného ročníku. Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušný před­mět.

 

Při dlouhodobějším pobytu žáka mimo školu (lázeňské pobyty, dočasné umístění v ústavech, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které sdělila škola, kam byl žák umístěn. Žák se za toto období znovu nepřezkušuje.

 

V předmětu (třídě), ve kterém vyučuje více učitelů (dlouhodobé zastupování atd.), určí výsledný stupeň za klasifikační období příslušní učitelé po vzájemné dohodě. Nedojde-li k dohodě, stanoví se výsledný klasifikační stupeň roz­hodnutím ředitelka školy.

 

Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učeb­ní výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období. Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za pří­slušné období. Výsledný stupeň prospěchu za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny zákonným zástupcům. Vyučující všech předmětů seznamují prokazatelně na začátku klasifikačního období žáky i jejich zákonné zástupce s kritérii hodnocení. Při určování klasifikačního stupně posuzuje učitel výsledky práce objektivně, nesmí podléhat žádnému vlivu subjektivnímu ani vnějšímu.

 

Školní neúspěch žáků a nedostatky v jejich chování se projednávají na pedagogických radách.

 

Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace z jednotlivých předmětů, navržená výchovná opatření a další údaje o chování žáka do školní matriky a připraví návrhy na opravné zkoušky, na klasifikaci v náhradním termínu.

 

Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy. V případě delší nepřítomnosti žáka ve škole (2 týdny a více) se žák individuálně dohodne na způsobu doplnění učiva a jeho následném ověření.

 

Účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co žák umí. Učitel klasifikuje jen probrané a procvičené učivo. Zadávání nové látky k samostatnému nastudování celé třídě není přípustné. Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití učiva. Na zpracování nebo zodpovězení zadaného problému nebo úkolu musí mít žák dostatečné množství času a vhodné podmínky.

 

Pracovníci školního poradenského pracoviště jsou povinni informovat třídní učitele o doporučeních poradenských zařízení (podpůrných opatřeních, která odpovídají zjištěným speciálním vzdělávacím potřebám žáka), které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Třídní učitel seznamuje s podstatnými informacemi i ostatní vyučující žáka. Veškeré důležité informace jsou zaznamenány do školní matriky a Doporučení školských poradenských zařízení jsou k nahlédnutí u vedoucí školního poradenského pracoviště.

 

 

14. Klasifikace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

 

Učitel volí takové formy a druhy zkoušení, které odpovídají speciálním vzdělávacím potřebám žáka. Kontrolní práce a diktáty jsou přizpůsobené jejich potřebám. Učitel klade důraz na ten druh projevu, ve kterém má žák předpoklady podávat lepší výkon. Při klasifikaci hodnotí učitel jevy, které žák zvládl. Klasifikace musí být provázena ústním hodnocením, tj. vyjádřením pozitivních stránek výkonu, návodem, jak překonávat mezery, jak prohlubovat úspěšnost atd.

Žáci s vývojovou poruchou učení diagnostikovanou odborným pracovištěm mohou být na základě písemné žádosti zákonných zástupců hodnoceny slovně. Při klasifikaci se individuální vzdělávací potřeby žáků a doporučení školského poradenského zařízení musí brát v úvahu.

 

 

15. Hodnocení nadaných žáků

 

Ředitelka školy může nadaným a mimořádně nadaným žákům v souladu s vývojem jejich školních dovedností rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený školním vzdělávacím programem nebo umožnit účast ve výuce ve vyšším ročníku, mimořádně nadaného žáka na základě doporučení školského poradenského zařízení a dětského lékaře přeřadit do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání zkoušek z učiva nebo části učiva ročníku, který žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanoví ředitelka školy.

 

 

16. Slovní hodnocení žáků

 

Slovní hodnocení je vystaveno na základě písemné žádosti zákonných zástupců žákům s diagnostikovanou vývojovou poruchou učení (§51, odst. 4 školský zákon). Týká se to však pouze předmětů, do kterých se diagnostikovaná porucha promítá.

Slovní hodnocení žáka musí zahrnovat posouzení výsledků vzdělávání (ovládnutí učiva, myšlení, vyjadřování, celkovou aplikaci vědomostí), ohodnocení píle a přístupu ke vzdělání.

 

Při slovním hodnoceni se uvádí:

ovládnutí učiva předepsaného osnovami

ovládá bezpečně

ovládá

podstatné ovládá

ovládá se značnými mezerami

neovládá

úroveň myšlení

pohotový, bystrý, dobře chápe souvislosti

uvažuje celkem samostatně

menší samostatnost myšlení

nesamostatnost myšlení

odpovídá nesprávně i na návodné otázky

 

úroveň vyjadřování

výstižné, poměrně přesné

celkem výstižné

myšlenky vyjadřuje dost nepřesně

myšlenky vyjadřuje se značnými obtížemi

nedokáže se samostatně vyjádřit, i na návodné otázky odpovídá nesprávně

 

úroveň aplikace vědomostí

spolehlivě, uvědoměle užívá vědomostí a dovedností, pracuje samostatně, přesně a s jistotou

dovede používat vědomosti a dovednosti při řešení úkolů, dopouští se drobných chyb

pomocí učitele řeší úkoly, překonává obtíže a odstraňuje chyby, jichž se dopouští

dělá podstatné chyby, nesnadno je překonává

praktické úkoly nedokáže splnit ani s pomocí učitele

 

píle a zájem o učení

aktivní, učí se svědomitě a se zájmem

učí se svědomitě

k učení a práci nepotřebuje větších podnětů

malý zájem o učení, potřebuje stálé podněty

pomoc a pobízení k učení jsou neúčinné

 

Použití slovního hodnocení není pouhé mechanické převádění čísel­ného klasifikačního stupně do složitější slovní podoby. Smyslem hodnocení je objektivně posoudit jednotlivé složky školní­ho výkonu žáka.

 

 

17. Způsob hodnocení žáka při plnění povinné školní docházky v zahraničí nebo v zahraniční škole na území České republiky

 

Řídí se § 18, 19 20, 21 vyhláška 48.

 

 

18. Informování zákonných zástupců o hodnocení žáka:

 

Informace o průběhu vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou a o klasifikaci a hodnocení žáka jsou zákonným zástupcům předávány zápisy v elektronické žákovské knížce, při osobním jednání na třídních schůzkách či při konzultačních dnech nebo na jednáních, na která jsou zákonní zástupci písemně či telefonicky pozváni, a je z nich pořízen zápis.

 

Zákonným zástupcům, kteří se nemohli dostavit v termínu určeném školou, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace po předchozí domluvě.

 

V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka, zejména hrozí-li klasifikace stupněm nedostatečný, informují zákonné zástupce vyučující jednotlivých předmětů okamžitě prokazatelným způsobem (např. pohovorem se zákonnými zástupci, zápisem v EŽK nebo dopisem).

 

Informace o prospěchu žáka jsou podávány výhradně zákonným zástupcům a institucím, které jsou k tomu oprávněny, v době určené školou (schůzky s rodiči, konzultační dny, schůzky s rodiči na výzvu školy) nebo sjednané předem tak, aby pro sdělení prospěchu a klasifikace byly vytvořeny řádné podmínky.

 

 

19. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků (§ 14 odst. 1, pís. b) vyhláška č. 48)

 

Každý pedagogický pracovník je povinen v průběhu vzdělávacího procesu žákům vytvářet podmínky a prostor pro jejich sebehodnocení a rozvíjet u nich schopnost kritického pohledu na sebe samé, na poznání svých předností i nedostatků, ukazovat cestu vedoucí k jejich odstranění, eliminaci nebo dalšímu zlepšení.

 

Sebehodnocení provádí žáci za pomoci učitelů ve všech předmětech v jednotlivých předmětech.

Vedou je k tomu, aby byli schopni posoudit a zhodnotit svůj pokrok, zlepšení, snahu, zájem, aktivitu a píli a stanovili si oblasti, ve kterých by se mohli a měli zlepšit

 

Žáci se průběžně učí srovnávat své výsledky hodnotícími kritérii pro jednotlivé klasifikační stupně stanovené klasifikačním řádem a učí se tak hodnotit vlastní výkony i známkou. K sebehodnocení slouží tabulka s pěti klasifikačními stupni a kritérii, která je vložená do žákovské knížky i pro informaci zákonných zástupců.

 

 

stupeň

očekávaný výstup a jeho

požadovaná úroveň

samostatnost

osobní přístup žáka

výborně

žák splní zadané úkoly

žák pracuje samostatně

žák je aktivní, projevuje zájem, na vyučování je připraven

chvalitebně

žák splní zadané úkoly s drobnými nedostatky

žák pracuje samostatně s občasnou podporou

žák je převážně aktivní, většinou projevuje zájem, na výuku bývá připraven

dobře

žák splní zadané úkoly s chybami nebo nedostatky

žák pracuje s podporou

žák bývá aktivní, občas projevuje zájem, na vyučování je převážně připraven

dostatečně

žák splní zadané úkoly se závažnými chybami nebo nedostatky

žák pracuje s trvalou podporou a pomocí

žák je převážně pasivní, projevuje minimální zájem, na vyučování bývá zřídka připraven

nedostatečně

žák nesplní zadané úkoly

žák nepracuje ani s podporou

žák je pasivní a nepřipraven na vyučování

 

Sebehodnocení žáků 1. – 5. ročníků

-          mám vždy pořádek v tašce i v lavici

-          dokáži se postarat o své věci

-          hlásím se a zapojuji se do výuky

-          ve vyučování jsem pozorný

-          snažím se vždy splnit úkol co nejlépe

-          čtu doma pravidelně

-          poslechnu pokyny paní učitelky

-          dodržuji pravidla třídy

-        dbám na úpravu sešitů

-        neruším spolužáky při jejich práci

-        dodržuji školní řád a dbám na bezpečnost svoji i druhých

-        chodím včas do výuky

-        zdravím všechny dospělé osoby ve škole

-        chovám se slušně k vyučujícím, spolužákům i ostatním zaměstnancům školy

-        mluvím slušně

-        projevuji zájem o předmět

-        na začátku hodiny mám připraveny pomůcky na lavici

-        plním řádně všechny své domácí úkoly

-        plním i dobrovolné domácí úkoly

-        dokáži spolupracovat se spolužáky ve skupinách

-        jsem ochotný pomoci slabším spolužákům

-        nezesměšňuji chybné výkony svých spolužáků

-        nepovyšuji se nad ostatními spolužáky

-        pokud něco zapomenu, předem se omluvím

-        dokáži vyhledávat informace z různých zdrojů

-        pracuji samostatně

-        domácí úkoly píši doma, ne ve škole

 

Sebehodnocení žáků 6. – 9. ročníků

-        chodím včas do výuky

-        v hodinách nevyrušuji

-        nevěnuji se činnostem, které nesouvisí s výukou

-        v hodině dávám pozor a spolupracuji s učitelem i spolužáky

-        nosím denně v pořádku učební pomůcky a žákovskou knížku

-        plním úkoly zadané učitelem

-        pravidelně se připravuji na vyučování

-        chci-li něco říci, přihlásím se, nevykřikuji

-        domácí úkoly píši doma, ne ve škole

-        chovám se férově

-        chovám se slušně k vyučujícím a všem dospělým osobám ve škole

-        chovám se slušně ke spolužákům, nikoho neponižuji a nezesměšňuji

-        zdravím dospělé osoby ve škole

-        dbám na úpravu svých písemností

-        mobilní telefon mám při vyučování vypnutý a uložený v aktovce

-        v hodinách jsem aktivní

-        pokud něco zapomenu, předem se omluvím

-        dodržuji pravidla školního řádu

-        dodržuji pravidla třídy

-        dbám na svou bezpečnost i bezpečnost ostatních

-        projevuji zájem o předmět

-        snažím se podat co nejlepší výkon

-        jsem tvořivý a samostatný

-        dokáži pomoci spolužákovi

-        dokáži vyhledávat informace z různých zdrojů